4. kapitola- U táboráku

2. prosince 2011 v 10:10 | Gabux |  To je průser!

Konečně jsem se najedla! To byla doba. Málem jsem chcípla hlady…
" Ty toho sníš víc, než Urgal." Řekne mi vykulený Eragon. Co se, tak diví? Sem měla hlad no…
" Nikdy jsem neviděl, nikoho sníst tolik množství jídla najednou." To by bylo, aby se k tomu nevyjádřil i Murtagh.
" Jsem dneska skoro vůbec nejedla." Celý odpoledne jsem umírala hlady.
" A co jsi teda dneska jedla?" Aryu to viditelně zajímá.
"No," začnu přemýšlet," tak k snídani jsem měla dva chleby s máslem a marmeládou. K svačině( ve škole) jsem měla jenom jeden rohlík!( hrůza! Do oběda jsem skoro umřela hlady. Zase!) A na oběd jsme měli koprovku, tak jsem si dala pět knedlíků. Když jsem přišla domů, tak jsem si udělala dva toasty-." Murtagh mi skočí do řeči. Nezdvořák jeden…
"To si děláš srandu, ne? Tolik jídla?" Jak TOLIK? To mě neviděl, jak jím večer, když mě chytne žravá…
" Jak můžeš být tak hubená, když tolik jíš?" Popravdě řečeno na tuhle otázku se mě ptají všichni.
" Sportuju." Vážně! Už od druhý třídy chodím na kurzy bojovýho umění! Je to dobrý na nervy…
"Aha." Pronesou všichni udiveně, jako kdyby mi nevěřili.
" Aspoň se tvařte, že mi věříte." Jako na povel se všichni začali tvářit, jak blbci.
" Řekla jsem, tvářit se, jako že mi věříte!A ne tvařte se, jako blbci!" Teď se pro změnu zatvářili dotčeně a Murtagh do mě strčil. Samozřejmě, že jsem přepadla do zadu a NĚCO SE MĚ DOTKLO! Vypísknu a otočím se, ale k mý smůle jsem zase o něco zavadila. Když pořádně zaostřím, tak na zemi vidím nějaký černý zvířátko s bílým pruhem na zadech…Tak tam, tak ležím a dávám si dvě a dvě dohromady.
" A Doprdele."Ujede mi, když mi dojde, co je to za zvířátko…Tchoř! Než stihnu zareagovat, tak ta malá bestie vypustí ten plyn,(nebo co to je) na mě! FŮŮŮŮŮŮŮŮJ. To je smrad…..Arya s Murtaghem si ode mě odsedli a šli na druhou stranu za Eragonem, který se křenil….křenit se přestal, když ten smrad došel i k němu….
" Ty VOLE!" Seřvu tchoře, nebo tchořici a zdrhám najít řeku, kterou jsem viděla, když jsme letěly…

Když už konečně vidím řeku, tak se rozběhnu a s hlasitým ŽBLUŇK, tam zahučím…. Když se vynořím, tak se znovu očichám…No nic moc…. To je hrůza smrdím, jak…to se snad ani nedá popsat! Mezitím se už na břehu shromáždili ti dva exoti a Arya. Všichni se smáli. Ještě, že tu není Růža, ta by si to určo vychutnala….Ani bych se nedivila kdyby toho tchoře poslala ona…
" Co tak blbě čumíte?" Jsem snad jaký domácí kino, nebo co?! Murtagh chtěl asi něco říct, ale bohužel mu to smích nedovolil. TEN ať si mě ani nepřeje! Kdyby do mě nestrčil, tak bych teď nesmrděla!
" TY!" Vykřiknu na Murtagha a ukážu na něj. Murtagh se zarazí a dívá se, co se bude dít. Eragon s Aryou taky zbystřili, aby jim něco neušlo.
"No?" Zeptá se nevinně. Potopím se pod vodu, abych se uklidnila… Pod vodou jsem dvacet sekund……třicet…..čtyřicet….slyším, jak něco žbluňklo do vody. To jsem přesně chtěla. Já dech udržím klidně i minutu, ale to oni neví…
" Co je? Je vám teplo, že se koupete?" Houknu na ně, když se vynořím deset metrů za nimi. Arya nadskočí, jak se lekne a pak mě hnedka seřve:
"VYLEKALA JSI NÁS! MYSLELY JSME SI, ŽE SE TI NĚCO STALO!" Týýý jo! Ta má ječák, sice ne takovej, jak já, ale mohla by mi klidně konkurovat…



Když jsem vylezly ven, tak nás Eragon kouzlem usušil. Díky Bohu! Mě stačí, že smrdím, ještě abych byla mokrá…Potom jsme se začaly vracet k táboru a u toho si povídaly:
Murtagh: " Smrdíš."
Já: " A víš kvůli komu?"
Murtagh: "Ne."
Já: " Tak já ti to připomenu. Kvůli TOBĚ."
Murtagh: Kvůli mně?"
Já: " Nehraj si na blbýho! Vlastně vždyť ty ani nic hrát nemusíš."
Murtagh: "CO???"
Já: " Hovno."
Arya: " Tak se nehádejte."
Já: " My se nehádáme. My si vyměňujeme názory."
Eragon: " Vážně smrdíš."
Já: " Chceš smrdět taky? Se o tebe otřu a budeme smrdět hnedka dva."
Eragon: " To je dobrý." ( Začnu se k němu přibližovat)
Eragon: Jestli chceš, tak tě toho smradu zbavím."
Já: " To jsi to nemohl říct dřív?!"
Eragon: " Neptala ses." ( Asi ho zabiju)
Já: " Tak se ptám teď! Zbavíš mě toho smradu,prosím?" ( Dokonce jsem i poprosila…ten smrad se vážně nedá vydržet)
Eragon se usměje a zamumlá nějaký kouzlo. Smrad se pomalu začíná ztrácet…
" Dík."



Když dojdeme do tábora, tak už nesmrdím. Juchú!
" Půjdeme si už lehnout. Jsou dvě ráno a zítra nás čeká dlouhý let." Pronese chytře Arya. Eragon s Murtaghem, jak na povel začnou rozestýlat. Musí se uznat, že to mají hezky nacvičený! Murtagh dokluše k Růži a vybalí něco, jako spacáky… To samý udělá Eragon, akorát, že dokluše k Safiře a vyndá dva spacáky…Všichni si začnou rozestýlat… Já jelikož nemám spacák, tak se rozplácnu na tvrdou zem k ohni a chci začít zařezávat, ale někdo mi začal klepat na rameno:
" Nechceš jít za mnou?" Slyším Murtagha.
" Ne nechci."
" Bude zima."
" Kdyby mi byla, tak přijdu." Murtagh jen kývne hlavou a já konečně začnu zařezávat…



Nevím kolik je hodin, ale já musím jít na záchod, nebo se pochčiju! Vyhrabu se nemotorně na nohy a všimnu si, že Safira nespí. Asi hlídá, nebo tak něco…Tak jí oznámím, že jdu jenom na WC…
Když už jsem konečně vykonala svoji potřebu, tak jsem se začala vracet, ale něco jsem zahlédla...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Klikni :)

Klik :)

Komentáře

1 Lucerna Lucerna | Web | 2. prosince 2011 v 21:31 | Reagovat

zabavovat sa tak dobrej vonavky.. :-D

2 Lucerna Lucerna | Web | 2. prosince 2011 v 21:32 | Reagovat

[1]: ups, chcela som napisat zbavovat :D

3 Gabux (afrodiza) Gabux (afrodiza) | Web | 2. prosince 2011 v 22:04 | Reagovat

:D Divné viď? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama