29. kapitola- plány do budoucna

29. prosince 2011 v 21:05 | Gabux |  To je průser!
" Co tady děláš? Máš ležet!" A je po prdeli. Murtagh se ke mně řítí, až nebezpečně rychle. Hlavně se tvářit mile….Kašlu na to! Beru nohy na ramena!.....Jo plán by to byl krásnej, kdyby Murtagh nebyl rychlej jak průjem.
" Dneska ti to hrozně sluší." No fuj! Je mi ze mě špatně! Takhle někomu lízt do prdele.
" Z toho se nevykecáš. Jsi nemocná." Nejradši bych mu řekla, že je taky nemocnej, ale na hlavu….ale po krátkým uvážení jsem uznala, že by to nebylo vhodný.
" Ale, no ták! Vždyť už je to skoro týden! Už ani nemám rýmu!" Zatvářím se ukřivděně, abych dodala efekt.
" Ne!" Ale JO! Když ne po dobrým tak po mým!
" Tak já si jenom támhle vyberu knížku," ukážu prstem na oddělení, který je úplně vzadu.
" Proč zrovna z toho? Tam jsou jen nějaký říkanky pro malý děti."
" No právě." Taky proto doufám, že tam nikdo nebude. Ještě chvíli si mě měří zkoumavým pohledem.
" Tak jo, ale pak do postele." To se ještě uvidí.

" A co tahle knížka?" Něco mi říká, že ze mě Murtagh zešílí. Už dvacet minut běhá v jednom oddělení a snaží se najít knížku, která by mě zaujala.
" Ne! Moc dětinský!" Murtagh zrudne vzteky.
" Jseš v oddělení pro malý děti! Má to být dětinský!" Začíná mít stejnou barvu, jak rajče.
" Tak já bych si vzala tu knížku, kterou jsi ukazoval, jako první." Mile se usměju. Murtagh asi dostane infarkt.
" A to mi říkáš až teď? Co jsem ti ukázal nejmíň sto knížek?"
" Když já jsem si nebyla jistá." Zubím se.
" JÁ SE SNAD-" Rychle skočím Murtaghovi do náruče, ten jenom překvapeně čučí.
" Co to?" ptá se nechápavě.
" Nic." Culím se od ucha k uchu.
" Tohle se mi nelíbí. Začínám se bát." To o mě má, tak špatný mínění?
" Nemáš čeho." Pořádně se k němu přitulím a……chvilka napětí…………začnu ho líbat. Murtagh prvně stojí jako solnej sloup(zase), ale po chvíli mi začne polibky oplácet. Přejde k oknu a posadí mě na parapet(nebo co to je?), kde pokračujeme v líbání. Možná bychom došli i dál, kdyby ten imbecil jménem ERAGON nevběhl do oddělení!
"Eh, huh, já chem." Plácá pátý přes devátý a hovno mu jde rozumět.
" No to mě poser," vysouká ze sebe nakonec. Kam na ty hlášky chodí?
" Asi tak," přitakám.
" No tak mi už půjdeme," zavelí Murtagh a pomůže mi dolů z "parapetu".
" To je dobrý, beztak už odcházím," směje se Eragon. Teď už se směješ, co? Vsadím, že první co udělá bude to, že to vykecá celýmu hradu.
"Beztak by si měla jít lehnout." A už mě táhne zpátky do pokoje. Já už tam nechci! V tom pokoji jsem strávila skoro celý týden! Už mi z toho hrabe(víc než obvykle…obyvatelé hradu třeste se!).
" Prosím, NE!" Chytnu se pevně rámu dveří.
" No tak, nedělej scénu."
" Já žádnou scénu nedělám!"
" Ale jo, děláš! Neblbni a pojď. Nechci ti ublížit." Já, že dělám scénu? To ještě nic neviděl!
" Prosím, Murtaghu, prosím," dělám psí očička.
"Ne,"
" Prosím, prosím," začínám přecházet do šepotu a do očí se mi derou slzy. Měla ze mě být herečka…
"Pink." Murtagh mě jemně obejme a hladí mě ve vlasech. Trochu povolím sevření, abych ho mohla taky obejmout.
" HA!" Zakřičí triumfálně a odtrhne mě od futer. Sakra.
" Chytrý, ale ne dost. Teď mazej." Kruci.
" No jo." Jdu k pohovce.
" Špatný směr."
" Do postele už ne!" Tak tahle věta zní divně…Murtagh si sedne vedle mě a unaveně si vzdychne.
" Co je?" zeptám se starostlivě. Fakt!
" S tebou je to těžký. Já jen chci aby ses uzdravila."
" Murtaghu, ale já jsem zdravá. Už mi nic není. Mám teorii, že jsem měla zápal plic, nebo něco takovýho, ale bylinky co mi dala Angela, mě uzdravili. Teď už mi je zase skvěle!" Nakloním se k němu a dám mu pusu. Murtagh opět překvapeně zamrká.
" Proč to děláš?" To je vážně, tak tupej? No proč bych ho asi líbala? Možná proto, že se mi líbí…..i když poslední dobou si začínám myslet, že v tom bude něco víc.
" Protože za ten týden, co jsi se o mě staral, jsem si uvědomila hodně věcí." Nekecám. Byl hrozně milej, pozornej, obětavej prostě byl k sežrání!
" Jen tomu nemůžu uvěřit." On, že tomu nemůže uvěřit?! Já jsem z úplně jinýho světa a momentálně tu sedím s vymyšlenou postavou! Jediná osoba, která by tomu neměla věřit jsem já!
" Tak tomu věř."
" Vážně už ti je dobře?"
" Jo, vážně. Nejradši bych už vypadla." Chybí mi příroda a večerní procházky s Tulcem!
" Ty zase odejdeš?" zašeptá.
" Ale, ne! To už nikdy neudělám! Já jen říkám, že bych ráda změnila prostředí."
" A kam chceš jít?"
" Ještě nevím, třeba tam, kam půjdeš ty." Murtagh se rozzáří, jako sluníčko.
" Eragon zítra ráno poletí do Ellesméry pro poslední vejce." Cože?! Vejce? Na to jsem úplně zapomněla.
" Já mezitím budu čekat v Dračích horách. Potom se oba dva vydáme hledat dračího jezdce."
" To je úžasný! Já taky budu lítat po celý Alagaësii! Už dlouho jsem neroznášela zprávy. Začíná mi to chybět."
" Eragonovi by určitě nevadilo, kdybys jezdila s námi."
" Myslíš? A není to bl-"
" Není. Neboj." Tak to už potom je všechno jasný! Zítra odlítám s Murtaghem do Dračích hor a potom se všichni tři vydáme hledat novýho dračího jezdce…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 CFL→ CFL→ | Web | 30. prosince 2011 v 12:30 | Reagovat

Pěkné :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama