Úvod- Kdo vlastně jsem?

13. listopadu 2011 v 20:28 | Gabuxa |  Aleanor Corvin
" Večeře!" Naše "teta" Libuše nás svolává na večeři. Vás, ale asi zajímá, kdo jsem. Vezmu to ve zkratce, abych vás neunudila k smrti…Moje jméno je Aleanor Corvin a moje momentální bydliště je dětský domov. Jo je to, tak. Jsem sirotek. Moje rodiče jsem nepoznala. Umřeli při autonehodě….od tří let žiju v dětským domově….teda párkrát si mě někdo adaptoval, ale po pár týdnech to vzdali a vrátili mě sem se slovy: " Problémové dítě" nebo " hyperaktivní dítě" a tak dále a tak dále…. Podle mě nejsem vůbec problémová! Co, to je za žvásty….no….párkrát jsem zdrhla, něco rozbila, vytopila dům, roztřískala auto atd., ale co? To dělá každý druhý dítě! Ehm. Jinak mi je 17 let, mám dlouhý blond vlasy(který nenávidím. Znáte ty kecy o blondýnkách, ne?)a tmavě hnědý oči…
" Aleanor! Okamžitě pojď dolů, nebo budeš mít domácí vězení!" Vříská ta stará hyena ze zdola.
" Se neposer." Řeknu si tiše pro sebe a metu si to dolů.
Když dorazím do jídelny, tak tam už všichni sedí a čekají na mě. V našem děcáku je " mládež" od patnácti do osmnácti let.
Musím říct, že to je pěkná sebranka. Momentálně nás tu je padesát. Myslím, že dvacet holek a třicet kluků, ale přesně si to nepamatuju….
" Sedni!" Ukáže hyena( Libuše) na volný místo v rohu místnosti.
" Máš tu čest sedět na samotce." No jo no. Už zase. Poslední měsíc tam sedím pořád….Měli by to přejmenovat "na místo Aleanor" .
" Dík." Sednu si na svoje místo a čekám až přinesou tu sračku, co budeme jíst….Všichni si stoupli….čas na modlitbu…..jo málem bych zapomněla! Tady se před jídlem vždycky modlí. Teda ti co chou. Kdo je ateista, nebo uznává jiný náboženství, tak jen stojí. A víte, co dokáže stoprocentně vytočit tu starou hyenu. Když si nestoupnete….jako já právě teď….už se ke mně ta mrcha blíží….a plesk! Jednu jsem chytla. Usměju se.
" Na tom není nic vtipnýho! Okamžitě si STOUPNI!" Pořád se hihňám, ale už stojím.
" Ve jménu otce, syna a ducha svatého…" Dál to neznám. Za třináct let jsem se to ještě nenaučila a pochybuju, že se to ještě někdy naučím….
" Amen." Konečně. Jdu si pro jídlo. Blééé. Prý to je rajská, ale ruku do ohně bych za to nedala….nějak to mění barvy….


Konečně jsem zase ve svým pokoji. Bohužel ho musím sdílet ještě se dvěma bárbínkama. Život je krutej. Obě se přebarvily na blond a nosí růžový oblečení….neříkám že bych si růžovou nevzala….ale ony chodí celý růžový a to si připadám, jako kdybych bydlela s maršmelou….radši nerozebírat. Ty dvě bárbíny( jména si ještě nepamatuju. Bydlí se mnou teprve půl roku…ale tuším, že by jedna z nich měla být Monika.)si právě lakují nehty a u toho probírají nějakýho kluka.( Jak jinak) Když už to nemůžu vydržet, tak čapnu Brisingra a jdu si číst na střechu.( To bude zase ta hyena vyvádět, až mě tam uvidí)
To víte mám hrozně ráda fantasy a podobný věci...a na čtení potřebuju klid! Tak se rozplácnu na střechu a otevru knížku tam, kde jsem skončila…..

"Aleanor kde jsi?! Okamžitě se ukaž!" To vříská hyena číslo " dvě" . Její pravý jméno je Liběna. Taky hustý. Se divým, že ji ještě netrefil šlak. Její skoro šedesát. Ale je furt lepší než hyena číslo jedna…..ta mě aspoň tak nemlátí….
" Tady." Rychle sešplhám ze střechy a vlítnu na chodbu. Liběna se na mě zamračí a ukáže mi na můj pokoj. Nemusí mi nic říkat…
Už se těším na příští týden, přijede new vychovatelka. Tyhle akce mám ráda. Je na nich vždycky sranda….

Převaluju se na posteli. Kouknu na mobil a zjistím, že je jedenáct. Je pátek a zítra nemusím do školy. Tak se rozhodnu pro malý noční výlet….
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama